čtvrtek 6. dubna 2017

Statistiky prodejů nových osobních vozidel za 1.kvartál 2017 – všichni do SUV?

Na včerejší tiskové konferenci Sdružení dovozců automobilů prezentovalo povzbudivé výsledky statistik prodejů nových vozidel, zejména osobních aut. Z výsledků je zřejmý i předpokládaný důvod – optimismus u firem i soukromých uživatelů v růst ekonomiky, chuť utrácet u domácností.

Zajímavostí je trvalá obliba bílé barvy u aut, následovaná šedou a modrou. Podíl benzinu je 55,9% oproti naftě 40,5%, zbytek je CNG, LPG, hybridy a elektroauta.


Zajímavostí je rostoucí podíl kategorie SUV. Terénní vozy a SUV obsazují 23% u nových aut. Paradoxně však mnoho z nich je koupeno pouze s pohonem 2 x 4, nikoliv 4 x 4. Tezí odborníků z SDA je důvod obliby pocit bezpečnosti, lepšího výhledu z vozu a vyšší světlá výška.

Když jsem to včera na tiskové konferenci slyšel, celou cestu domů (autobusem, nikoliv autem J ) jsem přemýšlel na tím boomem SUV. Člověk neznalý situace na trhu v ČR by odhadoval, že zákazníkem SUV bude osoba nebo firma, vykonávající práce v lese, v kamenolomu, agronom zemědělského podniku, záchranáři v horách, fanoušek expedic do drsných hor Balkánu, případně majitel jachty, který s těžkým SUV táhne podvalník pro loď. Když se však z okna kanceláře zahledím na jednu pražskou ulici v centru, tak drsné ošlehané stroje, které nesou šrámy horských cest nebo bláto říčních brodů, neuvidím. Uvidím plejádu nablýskaných těžkých velkých SUV s obrovskými a širokými koly, obutými do nízkoprofilových pneumatik. Chromované doplňky, tmavá skla, řidičem je gentleman v dobře padnoucím obleku, městský frajer italského střihu se slunečními brýlemi ve vlasech (i večer), nebo půvabná dáma, lhostejno zda ověšena papírovými taškami luxusních butiků, či vystrkující své dítko ze zadních sedadel, které jde na balet/fotbal…

Terénní vozy mají zcela jistě své kvality. U vozů SUV jde o jakýsi klon buď luxusních vozů, nebo trendových aut, které byly pomocí steroidů falešně osvaleny, „drsně“ oplastovány a jejichž výraz má dodat obraz – včera jsem na Sibiři lovil medvěda a dnes jen zaskočím do banky a divadla a zas vstříc dobrodružství. A vy ostatní v kombících a hatchbacích se kliďte. Nu což, sebevědomí může ten, kdo jej postrádá, do sebe pumpovat různě. Řidič Dacie Duster ovšem asi neřeší sebevědomí, tam věřím, že důvod je u soukromého majitele cesta na rodinnou chatu vedoucí hůře přístupnou polní cestou a je-li to auto firemní, pak zcela jistě řeší cena vs. užitek. Protože Audi Q5/7, Hyundai Tucson nebo Peugeot 3008 určitě nepoveze dřevaře v montérkách do lesa. No nevadí, ostatně každého volba, prostě chci jezdit „teréňákem“, tak jo. Kup si, na co máš. Já třeba kdysi chtěl na přednášky VŠ jezdit Tatrou 815. Kdybych ji měl. Přišlo mi to jako dobrá frajeřina oproti některým spolužákům v nablýskaných vozech (často jejich otců). Ale zpět k tématu.

SUV auto je prý pro kupující přitažlivé třeba tím, že lépe snáší české cesty. Ano, ty někdy konkurují albánské polní cestě. Ale jak si s dírami poradí opravdu nízkoprofilové pneu, to nevím. Světlá výška Hyundaie Tucson prý umožňuje bezproblémovou cestu po nezpevněných komunikacích a asi i v lese, proto model vyhrál výběrové řízení Lesů ČR na služební auta. Určitě vědí, co chtějí, jen že i obyčejná Dacia Sandero má vyšší světlou výšku a tak přejede určitě snadněji vyčnívající kořen. Ale dobře, budu shovívavý. S SUV stejně nikdo do lesa nepojede, max po polní cestě. Na houby.

Argumentem je vyšší posaz a lepší rozhled. Popravdě, jde o umístění sedadla, jak řidič ve voze je usazen. Ale ok, v SUV sedí řidič obvykle výše. Ovšem, tempem, jak budou přibývat vozy SUV na našich cestách, budou muset řidiči za chvíli přesednout do náklaďáku nebo na traktor. Protože jeden řidič SUV dnes často nevidí dobře přes před ním popojíždějící jiné SUV.

Zejména řidičky pobrekávají, že v podzemních garážích obchodních center se nedá zaparkovat, je tam málo místa. No jo, Fabii i Peugeot 208/308 zaparkujete, ale narvěte tam Mercedes GL.

Majitel SUV asi ví, že provoz a údržba je dražší. Velké a široké pneu vypadají jednak „hustě“, ale také mají z logiky věci vyšší valivý odpor. A taky výrobce si za ně nechá zaplatit. Vyšší čelní profil vozidla prostě má vliv na spotřebu, i když vývojáři dnes kouzlí o 106. A taky hmotnost. 2 tuny s plnou nádrží a řidičem není žádný problém. Tuhle hmotu nejenom musíte rozhýbat, ale taky zabrzdit. S fyzikou nepohne nikdo. Ani vysoký výkon úžasného motoru s údajnou spotřebou jako normální motorka. A pak to bezpečí. SUV je prý bezpečnější. No nevím. I zde platí fyzika a zásadní vliv má konstrukce. Také to, jak, do čeho narazíme při kolizi. Kinetická energie 2 tunového auta nezmizí jen tak „do nikam“.


A poslední paradox. Všichni činovníci EU a všemožných komisí lkají nad stavem životního prostředí, pějí ódy na elektroauta (která je možná dovezou ze satelitního domku do jejich exekutivní kanceláře, dále už ne, baterka vybitá), spotřeba atakuje hranice, za které jezdila v roce 1990 obyčejná malá motorka (věří těm číslům ještě někdo?), města řeší nedostatek místa na ulicích a parkovištích – a lidi ne. Prostě chceme SUV. Nikam se nevejdou, do bláta je nevezmem, uvnitř je místa stejně jako v obyčejném autě, všecko je dražší, ale holt, image ošlehaného kovboje či tvrdé amazonky je nade vše. J Tak schválně, jak dlouho to vydrží.

středa 25. ledna 2017

pátek 13. ledna 2017

Suzuki V Strom 650

Můj Suzuki DL 650 V Strom

Koncem dubna 2015 jsem měl dopravní nehodu, kdy mě řidička srazila ze skútru Kymco Downtown 300 i. Titanová článková dlaha v nártu, zlomené prsty, potlučená ramena, roztržené koleno. 
Rehabilitace, chvilku na vozíku (fakt se s tím nedalo chodit o francouzských holích), pajdání na cestě na metro. Docela dost zážitků. Bohužel, na rozdíl od první nehody jsem si tady dobře pamatoval let vzduchem spolu se salty a všechny nepříjemné pocity. Potom roční boj s pojišťovnou vinice (díky, od Kooperativy si nepojistím ani železný šrot). Tedy docela dost podnětů, abych na jednu stopu zanevřel. Ale… čas je mocný kouzelník. 

Někdy na podzim jsem seděl u piva s kamarádem Petrem Müllerem a co jako motorka a tak. Říkám si, hm, tak třeba jen obyčejnou, malou, levnou motorku… jen třeba na jednu větší cestu, co bych chtěl udělat, na Nordkapp. Ok, tak se jen podívám do inzerce. Co třeba Kawasaki Versys 650. Šikovná, moc nežere a neotřelý design se mi docela líbí. Jenže – je na mých 190 cm malá. Sedím na ni jak vosa na Tic tac bombónu. Cajk, jde se jinam. Honda Transalp. Honda je moje srdcová značka po Jawě a ČZ. A Transalp je pohodovka, je na ni fůru doplňků. Myslím, že 22.12.2015 jsem se na 2 alpy zajel podívat cestou k příbuzným do Tass moto kousek od Chrudimi. No hezké, ale taky je to motorka nevelká. A stály v přeplněném skladu pěkných ojetých motorek dva zajímavé stroje, co jsem zkusil. BMW GS 800 a Suzuki V Strom 650. Zkusil jsem se posadit na obě, prohlédl a bylo jasno. Nová motorka bude V Strom.


23.12. si tak u vánočního cukroví koukám na inzeráty a bílý strom z Hradce Králové. Ok, zavolám tam. Že jako jo a kdy si přijedu. Takže první termín, kdy jsem schopen zajistit kamaráda (Jasně že Petra, ten mě ukecal znova do motorky), který bere manželce SUV s koulí, půjčuju v půjčovně vozík  a 4.1. jedem za neustálého sněžení do Hradce. Na místě jsem si moto prohlédl. Tak, čekal jsem trochu víc nedotčený stav (moje motorky, když šly do světa, byly zhusta ve stavu lepším, než byly při koupi a neměly ani kosmetické škrábance), ale nakonec ok, plácli jsme si. Protože bylo nasněženo a namrzlo, projel jsem se jen 20m po společné garáži, ale co už :-) Přehlásili jsme motorku, stihli jsme i komplet STK, přikurtovali jsme ji na vozík a tradááá do Prahy.

Během zimních a jarních měsíců přece jen prošla několika změnami. Původní originální plastové kufry a boční držáky jsem prodal. Dodatečně namontoval držák GPS, boční držáky a kufry Touratech (jsou úžasné) a horní hliníkový kufr Big Husky. Přední plexi dostalo deflektor MRA. V Strom má perfektně vyřešenou ochranu jezdce proti nepřízni počasí, ale přední plexi v horní poloze při mé výšce postavy způsobovalo turbulence, které „cloumaly“ mojí přilbou. Asi by pomohlo snížit plexi do spodní polohy, ovšem to zas v dešti pro mě není ono. Po montáži deflektoru nepříjemné projevy zmizely. Po letní dovolené, která již ve 40 tis. Km definitivně odrovnala původní řetězovou sadu, přišla montáž nové sady a zvýšení podvozku díky nový kostem do zadního přepákování, které mi Mates (můj dvorní servisman :-) ) namontoval. PODSTATNĚ se zlepšilo chování motocyklu. Neškrtám na retardérech podvozkem a zřejmě se o trošičku zkrátil rozvor, protože motorka obratně reaguje v zatáčkách. Prostě paráda, podzimní PPMV Šumava (PPMV – Pánský prodloužený motocyklový víkend) to prověřila.
 Motorka drží spotřebu mezi 3.3 – 4,6 l/100 km, dlouhodobě se spotřeba drží kolem 4 l. Je odvislá od stylu jízdy, nicméně i tak je velmi příznivá.


Mimo výměny řetězové sady a výměny oleje a gufer v př.tlumičích nebylo nutno dělat jiné úkony. Ventilové vůle jsou stále v toleranci z výroby, ložiska se neozývají, elektrika funguje, klakson troubí. Jen stěrače nestírají. Dynamika motoru 650 bohatě postačuje i na svižnou jízdu s jedním jezdce, i když má plně naloženo, samozřejmě, ve 2 osobách a s plnou bagáží to je znát, ale brzdou provozu nejste. Díky zvýšení světlosti podvozku se strom nebojí ani lehčích terénů (vyzkoušeno ještě i se starým podvozkem na staré italské vojenské silnici v Dolomitech, taky to šlo). Sedlo a ergonomie posazu umožňuje dlouhé cesty a vyjížďky.

Motorku lze doporučit jak pro každodenní vyjížďky, tak pro letní dovolenou, pro řidiče i řidičky (ostatně můj Strom jako první byl registrován v severní Itálii na nějakou ženu). Je pohodlná, kdo nechce krčit nohy za kapotáží a nechce hrbit záda, zde bude jako doma. Ceny ND a servisu jsou přiměřené. Je to takový univerzál. Ceny ojetých strojů jsou v rozmezí 80 – 130 tis. za předchozí modely, aktuální cena nového stroje je cca 200 tisíc korun. Výhodou V Stroma je bohaté příslušenství od mnoha výrobců.